Valašský
soubor písní a tanců RUSAVA
z Bystřice pod Hostýnem
ve spolupráci
s Městem Bystřice pod Hostýnem a
Folklorním sdružením ČR
pořádají ve dnech
1. - 3.července 2005
5. Mezinárodní folklorní festival "Na rynku v Bystřici"
za účasti souborů z České republiky, Slovenska, Srbska,
Maďarska, Švédska, Osetie a Lotyšska
Účinkující soubory:
Hudební soubor ÚSP JAVORNÍK - Chvalčov
MALÁ RUSAVA - Bystřice pod Hostýnem (Valašsko)
BUKOVINKA - Bystřice pod Hostýnem (Valašsko)
BYSTŘICA - Bystřice pod Hostýnem (Valašsko)
RUSAVJAN - Rusava (Valašsko)
LIPTA - Liptál (Valašsko)
OLZA - Český Těšín (Těšínsko)
BŘECLAVAN - Břeclav (Slovácko)
ÚSMĚV - Horní Bříza (Plzeňsko)
Zahraniční soubory:
KORNIČKA DFS - Trenčín (Slovensko)
DRUŽBA - Trenčín (Slovensko)
BUNJEVAČO KOLO - Subotica (Srbsko-Černá Hora)
KAZBEK - Alania (Osetie)
BÉRI BALOGH ÁDAM - Körmend (Maďarsko)
TALDER - Preli (Lotyšsko)
GOTENBURG NATIONAL DANCE SOCIETY -
Gotenburg (Švédsko)
Program festivalu
Pátek 1. července 2005
14.15 hod. „Roztančené náměstí“ - úvodní vystoupení hostujících zahraničních souborů na náměstí v Bystřici pod Hostýnem
15.00 hod. „Lázeňská promenáda“ - vystoupení souboru KAZBEK v Lázních Teplice nad Bečvou
20.00 hod. Slavnostní zahájení festivalu Na rynku v Bystřici
Pěvecká a hudební vystoupení zahraničních souborů na nádvoří zámku v Bystřici pod Hostýnem.
Sobota 2. července 20059.30 hod. „Na co si zahrajem“ - vystoupení dětských folklorních souborů:
ÚSP Javorník - Chvalčov, Malá Rusava - Bystřice pod Hostýnem, Ječmínek - Mysločovice, Kornička - Trenčín (Slovensko)
„Lidový jarmark“ - po celý den budou na náměstí předvádět své dovednosti a výrobky lidoví řemeslníci.
14.30 hod. Slavnostní průvod městem
15.00 hod. „Na rynku v Bystřici" - Hlavní pořad festivalu vystoupení všech souborů v pořadu muziky, zpěvu a tance - náměstí Bystřice pod Hostýnem.
RUSAVJAN - Rusava (Valašsko)
LIPTA - Liptál (Valašsko)
OLZA - Český Těšín (Těšínsko)
BŘECLAVAN - Břeclav (Slovácko)
ÚSMĚV - Horní Bříza (Plzeňsko)
DRUŽBA - Trenčín (Slovensko)
BUNJEVAČO KOLO - Subotica (Srbsko-Černá Hora)
KAZBEK - Alania (Osetie)
BÉRI BALOGH ÁDAM - Körmend (Maďarsko)
TALDER - Preli (Lotyšsko)
GOETHENBURG NATIONAL DANCE SOCIETY - Goethenburg (Švédsko)
RUSAVA - Bystřice pod Hostýnem (Valašsko)
20.00 hod. „Tancujte s námi“ - k tanci hrají hostující muziky, společná zábava, předvádění a nácvik tanců různých regionů a zemí
Neděle 3. července 200514.30 hod. „Setkání v parku“ - vystoupení souborů v zahradní restauraci „Zahájené“ v Bystřici pod Hostýnem
14.00 hod. „Jízda králů“ - výletiště Doloplazy u Olomouce
vystoupení vybraných zahraničních souborů
20.00 hod. „Večer na rozloučenou“ společný večer zúčastněných souborů
-nádvoří zámku (v případě nepříznivého počasí SD SUŠIL)
ZÚČASTNĚNÉ SOUBORY:
Maďarsko
BÉRI BALOGH ÁDÁM - KÖRMEND
Soubor lidových tanců Béri Balog Ádám ze západomaďarského
Körmendu pracuje už od roku 1968. Je spolkem pro věc zapálených lidí. Ve
svém repertoáru uchovává a představuje tance různých folklorních regionů
Maďarska, a to jak v tradičním pojetí, tak i v různých choreografických
úpravách pro pódium.
Pro svá vystoupení používá soubor Béri Balogh Ádám
historické, nebo historicky identické lidové kroje. Hudební doprovod zajišťuje
muzika Bendőho v původním, historickém ladění. V sólových číslech uslyšíte
i citlivé úpravy lidových skladeb.
„Dospělý“ soubor se kromě řady vlastních vystoupení a organizování
folklorních akcí stará o výchovu 270 dětských tanečníků, svých nástupců.
Soubor Béri Balogh Ádám dosáhl mnohých úspěchů a ocenění
na domácích i zahraničních festivalech.
Lotyšsko
DANCING GROUP “TALDERI”- PRELI
Taneční soubor “Talderi” z Lotyšska byl založen v roce
1985 jako skupina středověkých tanců. Radost z tance spojila v souboru
“Talderi” lidi různých povolání: učitele, lékaře, právníky,
architekty, dřevaře a jiné, kteří neusilují o prospěch, ale snaží se o
naplnění života.
Soubor může být chrakterizován vlastnostmi, typickými pro středověk: láska
ke svobodě, prostota, bezprostřednost, ohnivost, ochota, důvtip, schopnosti.
Přesto “Talderi” rádi tvoří repertoár z vybraných
Latgalianských tanců, které jsou specifické vřelostí a temperamentem.
“Talderi” se od roku 1990 účastní řady pěveckých a tanečních
festivalů, ale nejvíce si váží účasti na festivalu “Riga 800”. Nejoblíbenější
jsou “středověké” festivaly v Iškile, Kuldiga a Liepaja, i když nepatří
k největším. Taneční soubor “Talderi” vystupoval v Bělorusku,
Estonsku a Litvě, kde má mnoho přátel. Jednu z největších cest podnikl
soubor do Maďarska v roce 2002, kde se účastnil festivalu “Zlatý had” v
Siófóku. V roce 2003 se zúčastnil “Lotyšských dní” na Slovensku. Další
cesta byla podpořena Státním fondem kultury.
V roce 2004 získal soubor “Talderi” 24,1 bodů v přehlídce
tanečních souborů okresu Preili, což umožňuje vstup mezi deset nejlepších
tanečních souborů Lotyšska. V červnu 2005 se soubor zúčastnil “6. lotyšského
festivalu středověkých tanců” v Gulbene a “Latgalianského písňového
a tanečního festivalu” v Jekabpils, a v létě téhož roku vycestoval na
koncertní turné do Německa. 9. dubna 2005 oslavil soubor “Talderi” dvacáté výročí svého
založení.
Srbsko
BUNJEVAČKO KOLO, CHORVATSKÉ KULTURNÍ STŘEDISKO SUBOTICA
Chorvatské kulturní středisko v srbské Subotici bylo založeno
roku 1970 se základním cílem chránit a rozvíjet tradice a obyčeje národa,
vytváření podmínek pro tvůrčí činnost ve sféře malířského, divadelního,
literárního, hudebního a folklorního umění. Středisko je organizováno do
jednotlivých oddělení, v nichž se spojují činnosti stejného nebo podobného
obsahu: folklorní, malířské, divadelní, loutkářské,
etnograficko–historické, badatelsko - výzkumné, literární, vydavatelské,
oddělení pro spolupráci s jinými středisky, pro veliké výstavy, oddělení
pro organizaci festivalů.
Počet členů Chorvatského kulturního střediska v Subotici se
pohybuje kolem 500 – 600 členů. Jsou různého věku, jsou mezi nimi
akademici i obyčejní lidé. Sídlem střediska je budova o 1200 m2, v níž se
nachází veliký sál s podiem. Zde se konají shromáždění a pořady různého
obsahu - koncerty, festivaly, tribuny, literární večery a vědecká shromáždění.
Folklorní oddělení, které pracuje v rámci střediska, má kolem 200 členů,
rozdělených do 8 skupin – začátečníci, děti a reprezentační skupina.
Jejich orchestr čítá 7-12 členů. Během své existence oddělení
realizovalo veliký počet vystoupení a koncertů po celém státě i v zahraničí.
Svoje choreografie předvádí v originálních tradičních a velmi cenných
krojích – které dodávají vystoupení výjimečnou krásu.
Město Subotica se nachází na severu republiky Srbsko - Černá
Hora v oblasti Vojvodiny, vzdáleno jen 10 km od maďarské hranice, a má kolem
120 000 obyvatel. Je administrativním, hospodářským a kulturním centrem
Severní Bačky, v jeho multikulturním prostředí žije přes 20 národností.
Subotica je partnerským městem Olomouce. Roku 1996 byla podepsána
smlouva o partnerství a od té doby se mezi oběma městy rozvijí spolupráce
a výměna kulturních a jiných programů.
Švédsko
GNDS-SPOLEČNOST NÁRODNÍCH TANCŮ GOETHENBURG
„Společnost národních tanců z Goethenburgu“ byla založena
v roce 1915 jako první místní spolek lidových tanců.. Jeho 140 členů. se
zabývá převážně lidovými tanci, ale důležitou součástí činnosti je
i tradiční řemeslo. Za devadesát let existence spolku se mnoho změnilo, ale
hlavním posláním souboru je stále snaha udržovat tradice, nacházet radost
v hudbě a uspokojení v řemeslné tvorbě.
Při předvádění svých aktivit se soubor snaží inspirovat ostatní, aby se
v jejich společnosti cítili šťastni. GNDS se dlouhodobě
pravidelně účastní různých folklorních festivalů a vystupuje v zahraničí.
Je členem Švédské asociace lidového tance.
OSETIE
KAZBEK - ALANIA
Soubor „Kazbek“ byl založen v červnu 2000 v profesionální
taneční škole v Alanii. „Kazbek“ je laureátem festivalu
"Narton Simd", soutěže profesionálních škol. Je také laureátem
7. republikového festivalu "Molodost Osetii" a "Studencheskaya
Vesna" - Alania 2002. Soubor je vítězem Mezinárodního festivalu 2004 v
Polsku.
Osetie je republika na severním okraji Kavkazského pohoří, která má společnou
historii s Gruzií a Čečenskem. Osetinský soubor „Kazbek“ z
Alanie, hlavního města oblasti, uchovává, nacvičuje a na scénu uvádí
lidovou hudbu a tanec národů a národností žijících pod štíty Kavkazu.
Nejvyšší z nich je právě hora Kazbek, jejíž jméno soubor nese. Pro
lidovou tradici zdejších národů jsou typické mužské bojové tance se
zbraněmi a s mnoha akrobatickými prvky. Ženský chorovodový tanec s jeho
vznosnou chůzí a graciézními gesty naopak vyjadřuje věčnou touhu člověka
po půvabu a kráse, po klidu a lásce.
Slovensko
DRUŽBA – TRENČÍN
Folklorní soubor „Družba“ patří k nejlepším slovenským
kolektivům. Vznikl v roce 1954. V současné době tvoří soubor 10 tanečních
párů, desetičlenná lidová hudba a šestičlenný sbor. Pravidelně nacvičuje
2-3krát týdně, má vlastní taneční přípravku a své řady doplňuje každoročně
konkursem do všech složek. Současný repertoár souboru „Družba“
tvoří písně a tance mírně stylizované pro jeviště, a to z folklorních
oblastí Trenčína, Myjavy, Šariše a Zemplína. Také lidová hudba usiluje o
stylovou interpretaci autentického projevu lidových muzikantů - primášů z
okolí Trenčína. Soubor „Družba“ uskuteční ročně přibližně
30 vystoupení. Od svého založení realizoval více než 1730 vystoupení a 56
zahraničních zájezdů. Umění souboru obdivovali diváci ve 26 zemích světa.
K výrazným úspěchům souboru patří ceny z různých mezinárodních
festivalů, ale i domácích soutěží a přehlídek. Soubor „Družba“
se svou cílevědomou prací zařadil mezi nejúspěšnější umělecké
kolektivy na Slovensku. Mladí lidé, kteří zde pracují v hudební, pěvecké
či taneční sekci, rozvíjejí své estetické cítění a lásku ke kulturnímu
dědictví svých předků. V únoru 2001 nahrála lidová hudba se sborem CD s
názvem „V tanci a piesni“. V rámci oslav 50. výročí založení představil
soubor „Družba“ v Trenčíně svůj premiérový program
„Pred muziku“.
Na podzim roku 1999 vznikl soubor, kterému zakladatelé dali jméno podle dívčího
copánku – tzv. korničky „Kornička“ je nejen názvem, ale
i symbolem souboru, který začal růst do krásy a šikovnosti. V současnosti
patří do souboru 90 dětí ve věku 5-15 let, hlavně z Trenčína a okolí.
Brzy se zformovala dětská cimbálová muzika, která hraje v tradičním složení.
„Korničce“ přibyly tance, hry a písně, se kterými děti
vystupují a úspěšně se zúčastňují různých soutěží a přehlídek i
folklorních festivalů na Slovensku i v zahraničí (Francie, Maďarsko, Česká
republika).
Od roku 2003 úspěšně pracuje i přípravka lidové hudby „Husličkári“,
složená z nejmladších muzikantů ve věku od 8 do 11 let. Soubor „Kornička“
nacvičuje dvakrát týdně a ročně uskuteční okolo 25 představení. Lidová
hudba „Korničky“ s pěveckou skupinou nahrála v listopadu
2003 své první CD. Svoje páté narozeniny oslavila „Kornička“
v Trenčíně slavnostním pořadem „Tri pramienky“.
Česká republika
MALÁ RUSAVA - BYSTŘICE POD HOSTÝNEM
Valašský soubor „Malá Rusava“ je dětským kolektivem, který
v roce 1958 založila Růžena Malíková. Ve své činnosti se inspiruje
rusavskými lidovými tanci a písněmi, ale také lidovými zvyky, obyčeji a dětskými
hrami z jiných oblastí Valašska. V souboru působí na 70 dětí, které v průběhu
roku pracují ve třech věkových skupinách. Dětské hry, písně, jarní
zvyky a obyčeje v podání „Malé Rusavy“ se objevily v roce
1976 v celovečerním filmu “Škaredá dědina“ režiséra Karla Kachyni i v
dalším filmu J. Juráška z roku 1977 „Moravský rok“. V posledních
letech soubor při vystoupeních doprovází dětská cimbálová muzika „Voděnka“,
která je nejmladší bystřickou kapelou. Její primáškou je Magdalena Kučerková.
Soubor „Malá Rusava“ dnes vede Jiří Hrdlička ve spolupráci
s Magdou Müllerovou.
OLZA - ČESKÝ TĚŠÍN, SLEZSKO
Soubor písní a tanců „Olza“ sídlí v Českém Těšíně.
V repertoáru souboru jsou písně a tance těšínského Slezska. Kromě folklóru
mateřské oblasti prezentuje i lidové umění sousedního Polska a Slovenska.
Soubor byl založen v roce 1954 a byl pojmenován podle hraniční řeky Olzy.
Od této doby v souboru pracovaly stovky mladých nadšenců. Soubor „Olza“
je znám svou technickou dokonalostí, přestože věk jeho členů se pohybuje
mezi 16 a 25 lety. Taneční skupinu tvoří 12 párů doprovázených vlastní
pětičlennou kapelou. Za celou dobu působnosti soubor absolvoval tisíce
vystoupení doma i v zahraničí. Vystupoval na všech Mezinárodních
festivalech folklóru v polském Rzeszowie. Tam byl také vždy oceňován jako
jeden z nejlepších souborů. Soubor „Olza“ vystupoval
mnohokrát na festivalech CIOFF ve Strážnici, v polském Żywcu, Poznani a
Lublinu. Získal řadu regionálních a státních ocenění u nás i v zahraničí.
Mezi nejvýznamnější patří státní ceny za šíření folklóru - Cena
Oskara Kolberga a Cena Józefa Ligonia. Soubor „Olza“ vystupoval ve většině
českých, slovenských a polských měst, účinkoval v řadě televizních pořadů.
Za zmínku stojí další zahraniční turné do Belgie, Běloruska, Bulharska,
Egypta, Francie, Holandska, Litvy, Německa, Portugalska, Rakouska, Švédska,
Velké Británie a USA. Díky mladému nadšení a technické dokonalosti patří
soubor písní a tanců „Olza“ mezi uznávané soubory s
vysokou uměleckou úrovní.
„Břeclavan“, jeden z nejstarších moravských folklórních souborů, je nositelem jména svého rodného města. Břeclav leží v nejjižnějším cípu Moravy, na hranici s Rakouskem a Slovenskem. V kraji krásném, rovinatém, na soutoku řek Moravy a Dyje, v kraji vinné révy, která tak dobře podněcuje nostalgii táhlých písní i výbušnost temperamentních verbuňků. „Břeclavan“ vznikl v roce 1954 a ve svém repertoáru zachytil mnohé formy lidového umění svého kraje Podluží, ale také ty, které s ním bezprostředně souvisí: ohnivé párové tance sousedního Slovenska nebo pohraničních oblastí Dolních Rakous a některých dalších folklórních regionů Moravy. Soubor „Břeclavan“ dlouhá léta spolupracuje s Československým, později Českým rozhlasem a televizí, natočil gramofonové desky, CD a se svým uměním navštívil téměř všechny evropské země. V roce 1985 se „Břeclavan“ stal například laureátem festivalu ve Strážnici, velmi významná je jeho účast na mezinárodní folkloristické soutěži v Dijonu ve Francii v roce 1990, kde získal „Náhrdelník burgundských vévodů“, jednu z nejprestižnějších evropských cen této kategorie. Program „Břeclavanu“ je pestrý, přitažlivý a variabilní. O to pečují muzikanti, zpěváci a tanečníci, všichni v překrásných lidových krojích.
Soubor „Rusavjan“ vznikl jako Valašský krúžek v sedmdesátých
letech při Osvětové besedě obce Rusava v Hostýnských horách. Valašské
obyvatelstvo Rusavy patří se svou historií, sahající do sedmnáctého
století, k nejstarším komunitám. Odlehlost obce od hlavních komunikací a městských
center napomohla tomu, že se v obci v téměř nedotčené podobě uchovaly až
do počátku 20. století projevy lidové kultury – kroj, architektura i písňový
repertoár. Na to vše mohl navázat nově vzniklý soubor, který si stanovil cíl
uchovávat a rozvíjet dědictví předešlých generací Rusavjanů.
Vedoucím souboru je Ing. Miroslav Hovořák. Taneční vystoupení „Rusavjanu“
doprovází cimbálová muzika Rusava z Bystřice pod Hostýnem s primášem
Ing. Františkem Stoklasou.
Folklórní soubor „Úsměv“ z Horní Břízy na Plzeňsku se
zaměřuje převážně na výběr veselých a vtipných písní a tanců,
jejichž zpracování je bohaté lidovou úsměvností. Žádná jiná česká
skupina se na tuto cestu nevydala, a tak není divu, že tanečníci, zpěváci
a muzikanti z Horní Břízy byli již dvakrát mistry republiky, že vydali
celou řadu LP a CD desek, že natočili přes 250 snímků pro Český rozhlas
a také vystupovali v mnoha televizních filmech. Jejich veselé tance a písně
rozesmály diváky na severu i jihu, východu i západu evropského kontinentu a
to nejen na velkých festivalech.
V čem hledat tajemství úspěchu souboru „Úsměv“? Asi v
tom, že dovedou prezentovat lidskou moudrost, zkušenost a vtip osobitým způsobem,
který dokáže na diváky zapůsobit. Uměleckým vedoucím souboru je Zdeněk
Bláha, choreografkou a vedoucí taneční složky Věra Bláhová, lidovou
muziku vede Helena Žiláková a organizačním vedoucím je Luboš Kepka.
Dějiny udržování a obnovování lidových zvyků a obyčejů, ztvárněných
minulými generacemi v písních, tancích a hrách, se datují v Liptále rokem
1930. Tehdy se ve Vsetíně konaly Národopisné slavnosti moravskoslezské a na
nich vystoupila krojovaná skupina z Liptálu se dvěma pásmy se zbojnickou tématikou.
Organizace činnosti valašského kroužku se ujal liptálský učitel František
Váňa s manželkou Emílií. Vystoupení a nácviky se konaly nárazově při různých
příležitostech: dožínky, kácení máje, tradiční valašské bály. Tuto
národopisnou činnost přerušila druhá světová válka. Brzy po osvobození
Československa se činnost národopisné skupiny v Liptále obnovila a již
roku 1946 její členové vystoupili na 1. mírových dožínkách ve Vsetíně.
Podnětem k založení Valašského krúžku jako samostatného spolku byla roku
1947 velmi inspirující národopisná přednáška akademického malíře Jana
Kobzáně. Nastalo systematické nacvičování a rozšiřování repertoáru.
Soubor byl roku 1951 začleněn do závodního klubu výrobního družstva
Lipta, získal pro svou činnost finanční prostředky, nové kroje i hudební
nástroje pro vlastní cimbálovou muziku.
Během půlstoleté historie absolvovali členové Valašského souboru písní
a tanců „Lipta“ nesčíslné množství vystoupení v obci, v
blízkém i vzdálenějším okolí, na folklorních festivalech doma i v
zahraničí, při mnoha zahraničních zájezdech. V roce 1970 byl v zámeckém
parku odhalen pomník Janu Kobzáňovi, jednomu ze zakladatelů souboru. Při této
příležitosti se představil liptálským občanům soubor „Lipta“
novým programem a tím byla založena tradice každoročních Liptálských
slavností, které se od roku 1978 konají s mezinárodní účastí.
RUSAVA - BYSTŘICE POD HOSTÝNEM, VALAŠSKO
Valašský soubor „Rusava“ je jako domácí soubor spolu s Městem
Bystřice pod Hostýnem spolupořadatelem festivalu „Na rynku v Bystřici“.
Soubor byl založen v říjnu 1953. Udržuje v povědomí obyvatel města a
kraje tradice, písně a tance z jihozápadního Valašska, přičemž největší
důraz klade na folklorní odkaz valašské obce Rusavy, jejíž jméno nese.
Soubor vystupoval na přehlídkách a festivalech po celé republice i v zahraničí.
Při svých cestách navázal přátelství s řadou evropských souborů, které
bývají hosty bystřického festivalu. Soubor „Rusava“ pořádá
tradiční valašské bály, besedy a celovečerní pořady věnované významným
osobnostem, výročím a lidovým tradicím, vánoční pořady a koncerty a od
roku 1997 i Mezinárodní folklorní festival „Na rynku v Bystřici“.
Uměleckým vedoucím souboru je Jiří Stanovský, primášem cimbálové
muziky Ing. František Stoklasa.
HUDEBNÍ SOUBORY
HUDEBNÍ SOUBOR ÚSP JAVORNÍK - CHVALČOV
Soubor pracuje při Ústavu sociální péče Javorník ve Chvalčově, který
pečuje o mentálně postiženou mládež. Hudba u mentálně postižených lidí
je jednou z aktivit, které se běžně využívá v terapeutické práci (tzv.
muzikoterapie) a dosahuje velmi dobrých výsledků. Děvčata z „Javorníku“
to dokazují jednoznačně, protože jejich výsledky a veřejná vystoupení
jsou známa po celém okolí i daleko za hranicemi regionu. „Javorník“
se pravidelně účastní i mezinárodních akcí a setkává se s podobně
postiženými lidmi z celé republiky i Evropy. Hudba zde působí nejen jako účinná
terapie, ale současně pomáhá integraci dívek mezi občany mimo ÚSP. Hudební
těleso založily řádové sestry v době působení ÚSP na Hostýně, později
soubor vedl Ing. Pavel Malík. Dnes s dívkami pracují muzikantky z cimbálové
muziky Bystřica a vedoucí vychovatelka Karla Studená, která s dívkami
pravidelně připravuje pásma zvyků a obyčejů.
CM BUKOVINKA - Bystřice pod Hostýnem
Cimbálovou muziku „Bukovinka“ založil v roce 1995 Ing. Pavel
Malík, původně jako muziku hudeckou. Zpočátku působila při ZUŠ v Bystřici
pod Hostýnem, poději spolupracovala s dětským valašským souborem Malá
Rusava, který řadu let doprovázela. Společně vydali v roce 2002 CD „Stávaj,
náš Valášku“.
Mladá bystřická muzika čerpá svůj repertoár převážně z oblasti Valašska,
ale muzikanti si rádi zahrají i skladby z jiných regionů a oblastí. Mimo
spolupráce s dětským souborem Malá Rusava mívá „Bukovinka“
i časté samostatné koncerty a hraje i při vystoupeních souboru Rusava.
Vedoucí muziky je Kateřina Malíková, neteř zakladatele muziky; primáškou
a sólovou zpěvačkou Lenka Matelová.
BYSTŘICA - Bystřice pod Hostýnem
Cimbálová muzika „Bystřica“ působí v Bystřici pod Hostýnem
a v letošním roce dovršila 17 let své existence. Z Bystřice a okolí pocházejí
všichni členové muziky. Ve svém repertoáru se zaměřují převážně na
oblast Valašska, odkud čerpají většinu hudební inspirace, ale s oblibou zařazují
i skladby a písně z jiných regionů.
Muzika se prezentuje svými vystoupeními v Čechách i zahraničí, kam zavítala
sólově nebo spolu s Valašským krúžkem Rusavjan, který řadu let doprovázela.
Mimo těchto vystoupení pravidelně členové muziky spolupracují s hudebním
souborem při Ústavu sociální péče Javorník.
Primáškou cimbálové muziky „Bystřica“ je Pavlína Koudelníčková.
Sdružení lidových řemeslníků a výrobců , Česká republika
Členové sdružení předvádějí na slavnostech a akcích po celé České
republice i za hranicemi země ukázky lidového jarmarku z přelomu století. I
v letošním roce zavítají na „bystřický rynek“ v době konání mezinárodního
folklorního festivalu a předvedou výrobu tradičních řemeslných výrobků
v dobových oděvech. Výrobky bude možné zakoupit u stylových dřevěných
stánků. K vidění i ochutnání bude např. tradiční perník, výrobky z
vizovického pečiva, koupit si můžete výrobky z klasického kanafasu,
keramiku, valašské dřevěné nádobí, dřevěné hračky nebo výrobky z kůže
včetně krpců či opasků.
Prezident festivalu:
Petr STANOVSKÝ – organizační vedoucí souboru Rusava
Organizační štáb:
Jiří STANOVSKÝ – 1. viceprezident, umělecký vedoucí souboru Rusava
a členové valašského souboru písní a tanců Rusava
Dramaturgie:
Mgr. Vladislava Bělíková
Čestné předsednictvo:
RSDr. Josef Smýkal, CSc - poslanec PČR, předseda Výboru pro mládež a
sport
Ing. Jaroslav Drozd - náměstek hejtmana Zlínského kraje
Mgr. Zdeněk PÁNEK - starosta města Bystřice pod Hostýnem
Mgr. Barbora JANEČKOVÁ - vedoucí Odboru kultury MÚ Bystřice pod Hostýnem
Ing. Aleš ZAPLETAL - ředitel SPŠ nábytkářské v Bystřici pod Hostýnem
Jaroslav MIKULČÁK - hlavní sponzor souboru
Hosté:
Zdeněk Pšenica - předseda Folklorního sdružení ČR
Z historie festivalu
Před pěti lety Valašský soubor písní a tanců Rusava uspořádal pro občany
z Bystřice pod Hostýnem a okolí první folklorní setkání, ve kterém se
publiku představily soubory z různých oblastí naší republiky a přiblížily
tak lidové tance, písně a zvyky svého regionu.
První ročník folklorního festivalu "Na rynku v Bystřici" se
uskutečnil v roce 1997. Zúčastnily se ho soubory Danaj ze Strážnice (Slovácko),
Haná Velká Bystřice (Haná), Vsacan Vsetín (Valašsko), Malá Lipta z Liptálu
(Valašsko) a dětský soubor Malá Rusava. Úspěch prvního folklorního setkání
na bystřickém náměstí naznačil, že se soubor vydal správnou cestou.
O dva roky později se uskutečnil 2. ročník festivalu, který získal již přívlastek
„mezinárodní“, jelikož pozvání k účinkování přijaly i dva zahraniční
soubory – Hrochoťan z Hrochoti (Slovensko) a Danzdeel Salzkotten (Německo).
Mimo těchto souborů ve dvou festivalových dnech vystoupily také soubory
Vonica ze Zlína (Slovácko), Radhošť z Rožnova pod Radhoštěm (Valašsko) a
Haná z Velké Bystřice (Haná).
Třetí ročník se konal ve dnech 30. června až 1. července 2001. Na bystřickém
náměstí se sešly na tři stovky účinkujících z 11 souborů, z toho dvou
souborů zahraničních. Mimo bystřických souborů Rusava, Malá Rusava a
Rusavjánek se představil hudební soubor působící při ÚSP Javorník Chvalčov
a hostující soubory Olešnica Doloplazy z Hané, Slezský soubor Heleny
Salichové z Ostravy, horácký soubor Vysočan z Jihlavy, Dolina ze Starého města
reprezentující Slovácko, valašský krúžek Rusavjan z Rusavy s cimbálovou
muzikou Bystřica a zahraniční hosté – Volkstanzgruppe z Gemünden am Main
(Německo) a slovenský soubor Turiec z Martina. Se svým vystoupením se představil
také slovenský instrumentalista ve hře na fujaru a píšťaly Dušan Holík z
Očovej.
Na 4. ročník festivalu, který byl jednou z hlavních akcí oslav 50. výročí
souboru RUSAVA, pozvali pořadatelé 5 zahraničních souborů z nejrůznějších
koutů Evropy a řadu známých souborů z celé České republiky, které přijely
na bystřický rynek představit folklór svého regionu nebo země. Atraktivní
soubor z mexické Xalapy otevřel večerním představením v nádvoří zámku
pestrý program čtvrtého ročníku, ve kterém se setkaly soubory z Řecka,
Slovinska, Chorvatska a Slovenska s moravskými soubory, které doplnily obrázek
lidového umění a tanců, jak nám je zachovali naši předchůdci a jak je
dnes prožívají mladí lidé.
Folklorní setkání našla v Bystřici pod Hostýnem mnoho přátel a příznivců,
opakují se v pravidelných dvouletých cyklech a stala se neodmyslitelnou součástí
kulturního života Bystřice pod Hostýnem. Ročník od ročníku se festival
rozrůstá. Ten letošní jistě opět nabídne divákům a návštěvníkům
Bystřice pod Hostýnem nezapomenutelné okamžiky s lidovými písněmi a
tanci.
