|
Jízda
králů ve Vlčnově se během staletí téměř nezměnila a
dnes se pravidelně koná už jen zde, ačkoliv ještě v době
mezi oběma světovými válkami se aspoň občas prováděla
ve více než dvaceti okolních obcích. Objížďka se
konávala o svatodušním pondělí, od roku 1953 se přesunula
na neděli. Po 2. světové válce její popularita stále
více rostla a rok od roku přibývalo návštěvníků. Ti se
dožadovali ještě další kulturní podívané, a proto došlo
k rozšíření programu jízdy králů. Do dalšího vývoje
zasáhly oslavy 700. výročí obce v roce 1964 a vyvrcholily
národopisnými slavnostmi, které se od té doby konají každoročně.
Místo pohyblivých svatodušních nedělí se termín
ustálil na poslední neděli v měsíci květnu. Nejnovější
rozmach nastal po otevření Klubu sportu a kultury v r.
1977, jež se stal spolu s jezdci pořadatelem jízdy králů
a slavnosti byly rozšířeny na 3 dny. Tato podoba přetrvává
i do současnosti. Hlavními účastníky jsou král a jeho
pobočníci, praporečníci, vyvolávači, výběrčí. Průvod
tvoří skupina jezdců tzv."legrútú" (původně
chlapců odvedených na vojnu). V dnešní době jsou to
mladíci, kteří v daném roce dosáhnou osmnácti let. Jet v
králově družině tedy mohou jen jednou v životě. V jejich
středu sedí na bělouši král oblečený ve starodávném
ženském kroji, má v ústech růži na znamení mlčenlivosti.
Také on může tuto funkci přijmout jen jednou. Vedle něj
jedou dva pobočníci (pážata), kteří tasenými šavlemi
krále chrání. Na opentlených koních objíždějí chlapci
vesnici a zvýšeným hlasem recitují vtipné
"vyvolávky" (veršovánky) na oslavu svého krále
i jako žádost na jeho obdarování. Stejné verše, zaznívající z úst
legrútú, slyšeli návštěvníci vloni, před 10, 50 i před
100 lety.
|
